Když jste na cestě transformace, kdy se měníte z oběti ve tvůrce, zbavujete se starých programů a přesvědčení o sobě. Některé z nich vám říkají, že si zasloužíte trpět, snášet útrapy osudu, nejste hodni pomoci, lepšího života, blahobytu a tak dále. Vím to, protože jsem si tím taky prošla. A protože tvoříme svoji realitu svými myšlenkami a následnými emocemi, máme přesně takový život, jak o sobě smýšlíme, co k sobě cítíme, jak moc nebo málo milujeme sami sebe. Protože celá naše realita je jen velké zrcadlo odrážející náš vnitřní stav, nemůže být venku, co není uvnitř.

Projevem rovnováhy a harmonie je hojnost ve všech oblastech života. Bohatství může dosáhnout opravdu každý, kdo má rád sám sebe. Ten kdo se miluje, chápe, že si hojnost zaslouží. Tím do svého života přitahuje ty správné příležitosti ve správný čas a dovolí si je i využít. Klíčem k hojnosti je sebeláska.

Umění využít příležitost

Život je jeden neustálý proud příležitostí, ze kterého si vybíráme, kterou z nich využijeme a kterou necháme odejít. Zní to příliš jednoduše, ale v podstatě stačí o něco požádat a pak už jen sledovat, přes jakou příležitost se to k nám dostane. Mě přinesl život několik příležitostí, které jsem využila, a pokud čtete tuto stránku, znamená to, že právě teď jdou i kolem vás.

Proč se nestarat o peníze

Možná se setkáváte s lidmi, kteří prezentují peníze jako nutné zlo, které bohužel doposud ještě potřebujeme k naší existenci v této realitě, a velmi se těší na přechod do „vyšší dimenze“, kde už nebude potřeba starat se o materiální stránku života. Už slovo „starat“ značí starosti, které vedou ke stárnutí, od kterého je pak už blízko ke smrti. A pokud vnitřně přistoupíme na to, že se o peníze potřebné na živobytí musíme postarat, přijímáme tento program a pak podle něj i žijeme.

Mnoho lidí v současnosti v důsledku tohoto přesvědčení své životy nežije, ale pouze přežívá. Většinu času věnují starání se a starostem o peníze, nezbývá jim čas na harmonický život soukromý a natož pak ten veřejný. V takovém módu se člověk nezajímá o svět, ale maximálně sám o sebe. Nevidí světlou budoucnost, kde by mohl něco tvořit, radovat se z toho a užívat si plně života v klidu, harmonii a v lásce se sebou, svými blízkými, ostatními lidmi, zvířaty, přírodou… Člověk bez vize a naděje na takovou realitu se orientuje na rychlé prožitky, které vedou k okamžitému uspokojení, dokud to jde. Rychle, často a hodně se najíst něčeho levného s výraznou chutí. Sledovat pořady, filmy a seriály, kde lidé něco prožívají, je tam hodně emocí a zvratů, akce. Užívat si sexu v počáteční „zamilované“ fázi vztahů nebo zcela bez vztahu, protože se neřeší problémy, ale pouze vzájemná přitažlivost. Prožívat dobrodružství, pocit tvůrce a moci nad realitou alespoň uvnitř virtuálních her. A pokud se receptory přesytí a přestanou zprostředkovávat pocity instantního uspokojení, pak jsou tu ještě těžší kalibry, jako třeba drogy. A tak dále.

Nemusíme být zrovna fanoušci konspiračních teorií, aby nám bylo jasné, že existují skupiny lidí, kteří potřebují většinu mas v tomto mentálním stavu. Takto nastavené masy se dobře využívají k účelům, které sledují. Starej se o přežití, pracuj, konzumuj, bav se… hlavně se nepleť do řízení světa. Tady máš zábavní průmysl a reklamu, abys věděl, co máš ještě chtít a tady máš média, abys věděl, co si máš myslet a čeho se máš bát. A protože duševně a tělesně zdravý jedinec by se mohl poměrně snadno ubránit a orientovat se přece jen jiným směrem, je tady ještě program na podlamování lidského zdraví prostřednictvím jedovatých potravin, otrávené vody, vzduchu, podpory kouření a konzumace alkoholu atd. Duševně, duchovně a fyzicky zlomená bytost naplněná strachem je to nejlepší palivo pro tyto skupiny.

V našem vesmíru má ale naštěstí všechno druhou stranu mince a každý existující problém znamená, že existuje také řešení. Je stále více a více lidí, kteří se vědomě odvracejí od výše popsaného způsobu života a žijí ve stále větší radosti, se stále větší lehkostí. Jak to ale dokázali? Možná už máte dost všech těch motivačních citátů, jak máme všechno uvnitř, záleží jen na nás a nikdo z venku nás nespasí. No, ale, je to tak. Tu změnu musíme zvládnout sami uvnitř sebe. Bodem zvratu je naše odvaha učinit rozhodnutí. Od tohoto momentu dále už naše emoce dosahují vyšších vibrací, my se odpoutáváme od negativity a začínáme si v životě tvořit realitu založenou na vyšších frekvencích.

David Hawkins - frekvence emocí - Vibration-Attractor-Fields-graphic

Stupnice Davida Hawkinse, na které můžete vidět naměřené hodnoty u jednotlivých emocí. Nejnižší vibrace mají stud, vina, apatie, žal, strach, dychtění, hněv, pýcha (a jim podobné emoce). Bod zlomu je odvaha, která souvisí s neutralitou, a od ní pak už vibrace emocí narůstají. Snaha, přijetí, schopnost vlastního úsudku, láska, radost, mír a jim podobné emoce, vedou až ke stavu osvícení.

Jakmile jsme projevili odvahu ke změně a dosáhli sami uvnitř sebe bodu obratu, může k nám začít přicházet pomoc zvenčí a nové příležitosti. Vždy je to ale opět a znovu pouze na nás, co s tím uděláme. Nabízenou pomoc, radu, zkušenost či jiný úhel pohledu zvenčí můžeme odmítnout, jakkoliv úžasnou příležitost můžeme nechat projít okolo bez povšimnutí. Proto zase platí, že všechno musíme udělat jen my sami. Čím vyšší vibrace, tím větší je naše schopnost, přitáhnout si do života, rozpoznat a využít nabízené možnosti, pomoc a příležitosti. Současně s nárůstem osobních vibrací se také zvyšuje míra synchronicit a do našeho života přichází vše v ten správný okamžik, kdy jsme vnitřně připraveni na další krok.

A nyní se opět vracím k tomu, proč se nestarat o peníze. Hojnost a dostatek jsou přirozeným stavem každého člověka, který se odpoutal ze sféry nízkovibračních emocí a začal tím do svého života přitahovat pozitivní kvality, včetně materiálního blahobytu. Naproti tomu starání se o peníze vytváří uzavřený kruh negativních emocí, které nám samy o sobě brání, dostat se z jejich vlivu. Pokud se tedy budeme o peníze starat ve výše popsaném významu tohoto slova, odřízneme si sami cestu k bezstarostné existenci v míru, pokoji a hojnosti. Je to paradox, Hlava 22, začarovaný kruh. Cesta ven vede přes naši odvahu k rozhodnutí změnit svůj svět tím, že ho začneme jinak vnímat a prožívat.

Na své cestě jsem se setkala s mnoha projekty a příležitostmi, které jsem využila. Většina z nich nebyla kvalitní a já jsem přišla o hodně peněz. Získala jsem ale obrovské množství zkušeností, které vám nikdo nemůže zprostředkovat, které se nedají nahradit žádným kurzem, vyčíst v knihách. Jde o osobní prožitek, který má zcela jinou kvalitu, než převzaté učení.

Projekty, které překonaly můj osobní test kvality, šířím dále. Pokud máte zájem o více informací, neváhejte mě kontaktovat.

Přeji nám všem hodně radosti do života.

🌿 TIP: Chcete investovat pro svůj bohatější život? Přejete si ochránit své úspory před znehodnocením? Nebo sníte o lepším bydlení? Neváhejte mě kontaktovat.

Markéta

Je naší lidskou přirozeností toužit a přát si. Všichni máme své sny, ve kterých se nám daří dobře a jsme šťastní svým vlastním způsobem, každý podle svého gusta a zaměření. Někdo jde za svými sny jako buldok, neuhne z cesty a maká do úmoru, dokud není tam, kde si přeje být.

Také se můžeme setkat s lidmi, kteří naopak tvrdí, že nemusíme vůbec nic. Stačí prý jen chtít a Vesmírná Inteligence nám všechno dodá ve správný čas. Extrémní varianta říká, že nemáme ani chtít a jen být, ale toto vnímání světa se týká opravdu minimálního vzorku populace :-)

Je spousta způsobů, jak si plníme své sny a cíle. Jsme ze své podstaty svobodné bytosti, které se rozhodují, jaký postoj zaujmou k tomu kterému jevu, fenoménu, události… V podstatě nemusíme vůbec nic a můžeme úplně všechno. Jak k tomuto faktu každý z nás přistoupí, je opět naše svobodná volba.

🌿 Každé rozhodnutí má své důsledky

Ať už se rozhodneme jít si v životě za svým formou neúnavného boje a aktivity, zvolíme si pravý opak – tedy nekonat, ale pouze si přát, nebo cokoliv mezi tím… všechno je v pořádku. Ze všeho vzejde nějaký výsledek, nějaké ponaučení, nějaká zkušenost.

Důsledek potřeby řídit, kontrolovat a vyvíjet nadměrnou činnost

může být například velké psychické a fyzické vyčerpání. Dokonalé plánování každého kroku, sebe disciplína a striktní dodržování svých plánů na nás klade velké energetické nároky. Čím jasnější představy o způsobu jak se dostat k cíli, tím menší pružnost a manévrovací prostor sami sobě dopřáváme. Pokud si jdeme tvrdohlavě za svým podle diktátu svého rozumu, můžeme častěji narážet na překážky, bojovat, vydávat se z energie, protože nevidíme a nepřipouštíme jiné, v danou chvíli efektivnější alternativy než ty, které jsme si na začátku naplánovali.

Důsledek pasivního přijímání osudu

může vést ve vyšší míře k pocitům nenaplněnosti a depresivním stavům. Velmi často se tento typ chování pojí s životní rolí Oběti. Absolutní pasivita často znamená nedůvěru ve vlastní moc, sílu a schopnosti řídit a ovlivňovat svůj život.

U obou těchto doposud zmíněných krajních přístupů je velká pravděpodobnost pocitů nespokojenosti, což může vést k touze po změně. Jak už to na tomto světě chodí, řešení uprostřed dvou extrémů přináší mnoho výhod a také velkou úlevu.

🌿 Zlatá střední cesta

Nastoupit zlatou střední cestu znamená uvědomit si negativní důsledky obou extrémních variant a opustit vzorce chování, které k nim přispívají. Současně s tím je potřeba vybrat si z nich to, co nejlépe poslouží realizaci našich cílů a současně bude generovat dobrý pocit při uplatňování v praxi. Nejde přece jenom o to doběhnout do cíle – v extrémním případě můžeme doběhnout a padnout mrtví. Jde o to doběhnout tam a užít si cíl i celou cestu k němu.

A jak tedy z mého úhlu pohledu ve stručnosti vypadá zlatá střední cesta při plnění našich osobních cílů a snů?

Stanovujme si chytré cíle

V první řadě je potřeba vědět, co vlastně chci – mít sen a cíl. Pokud ho ještě nemám, je to OK, mým cílem může být najít svůj cíl v nějaké oblasti mého života. A vždycky se nám mnohem lépe naplňují cíle, které jsou chytré, anglicky SMART.

Specific = specifický, tedy konkrétní a jasně definovaný. Je „Mít se dobře“ specifický cíl?
Measurable = měřitelný. Jak poznám a změřím, že cíle bylo dosaženo?
Achievable = dosažitelný. S jakou pravděpodobností se stanu nejbohatším člověkem planety?
Realistic = realistický. Je reálným cílem přistát na Marsu v horkovzdušném balonu?
Time Specific = časově definovaný. Pokud neřeknu (do) kdy, můžu předstírat, že jsem stále v procesu a mít ze sebe dobrý pocit ;-)

Vybírejme si cesty, na kterých se dobře cítíme

Jakmile si zvolíme v naší mysli jakýkoliv cíl, automaticky se nám začnou ukazovat různé cesty, které k němu vedou. Je to proto, že ve Vesmíru existuje úplně všechno, i když prozatím v nehmotné formě jako možný potenciál. Důležité je, že cíl existuje a tím pádem má nějakou polohu vůči nám, což znamená, že mezi námi také již automaticky existuje propojení, tedy cesta. Jak to známe z map, ke každému cíli vede více cest.

Můžeme si vybrat dlouhou, náročnou a klikatou trasu, pokud toho chceme po cestě hodně zažít a vidět, otestovat své hranice, pokud si chceme užít její extrémní charakter. Stejně tak je v pořádku zvolit cestu nejmenšího odporu, nenáročnou, vyhlídkovou trasu a užít si její jemnost. Ideální je vybírat si podle toho, co od naší cesty očekáváme, a jak se cítíme, když si představíme, jak po ní kráčíme ke svému cíli. Racionální mysl nás totiž může hnát do rozumných a logických variant, pocity nám ale napoví, kde se budeme cítit dobře a zvýšíme tím svoji šanci na úspěch.

Dovolme si kdykoliv změnit cestu i cíl

Sama cesta k cíli nás proměňuje. Jak po ní kráčíme, měníme neustále svoji polohu na mapě a s ní i pozici vůči našemu cíli. Najednou ho vidíme z jiného úhlu a může se stát, že najednou vypadá jinak, než původně. Může se stát, že nás už tolik neláká a nepřitahuje. Stává se, že místo něj uvidíme něco jiného, po čem zatoužíme víc. Pozměnění zkušenostmi a zážitky na své cestě můžeme změnit vztah ke svému původnímu snu a vyměnit ho za jinou verzi nebo úplně jiný cíl.

Pokud se nezalekneme změn, které se v nás odehrály a dáme si svobodu žít svůj život podle svých přání a tužeb, můžeme kdykoliv změnit směr a zvolit si jinou trasu, jiný cíl.

Buďme si vědomí, co tvoříme

Jak už jsem říkala, je v pořádku nemít žádný zvláštní cíl a sen a je v pořádku měnit své cíle i cesty k nim. Vždycky je důležité, jak dobře se cítíme. Současně s tím je zapotřebí být si vědom toho, že každé naše rozhodnutí se stává akcí a příčinou, a nutně vede k reakci, tedy důsledku. Buďme proto připraveni přijmout důsledky našeho chování, jednání a rozhodnutí jako naše vlastní výtvory. Není nikdo jiný, kdo by nás donutil něco udělat nebo nám v tom naopak zabránil. Je to vždy pouze naše volba, jak se k podobnému pokusu jiného člověka nebo okolnosti postavíme.

Jak bylo řečeno na samém začátku: Nemusíme nic a můžeme cokoliv. Důležité je uvědomit si, že pokud něco chceme, tak pak ale něco musíme. Třeba vybrat si naši cestu, jak toho co chceme, hodláme dosáhnout.